Pro pochopení problematiky související s klášterními areály je důležité zodpovědět si základní otázky, které přichází na mysli.

• Co jsou to církevní řády?

• Co je to křesťanství a jaký je jeho původ?

• Jaký je význam života v askezi a zdrženlivosti?

 

Kvůli rozsáhlosti celosvětové problematiky jsme se při práci v prostoru střední Evropy zaměřili pouze na křesťanství a řády, které s ním souvisejí. 

 

• křesťanství z judaismu vychází, vědomě na něj navazuje a přebírá část jeho učení

• pro vznik křesťanství je podstatné, že podle své nauky židé očekávají příchod Mesiáše, krále z rodu 

  Davidova, předpověděného prorokem Izajášem, který bude vládnout vyvolenému židovskému národu v 

  novém věku

• vznik křesťanství se vztahuje k životu Ježíše z Nazareta, který je svými následovníky za Mesiáše pokládán, 

  židy je však považován za heretika a jako Mesiáš není uznán. Díky tomto rozporu vznikají z Ježíšových 

  stoupenců zakladatelé nového náboženství 

 

• židovský kazatel působící v oblasti dnešního Izraele a snažící se o reformu judaismu

• jeho působení vrcholí kolem roku 30 cestou do hlavního judského města Jeruzaléma (současně i hlavního 

  města římského protektorátu Palestina)

• část přívrženců v něm spatřovala příchod Mesiáše (hebrejsky mašíach, řecky Christos - odtud christianus = 

  křesťan)

• jeho působení je tehdejšími náboženskými a politickými autoritami shledáno jako podvratné a Ježíš je 

  odsouzen k popravě ukřižováním

• křesťané věří v jeho zmrtvýchvstání a očekávají jeho druhý příchod a nastolení království nebeského 

 

• Ježíšovi přívrženci své přesvědčení o jeho nadpozemském charakteru šíří nejen mezi židovským 

  obyvatelstvem, ale i mezi řecky hovořícími nežidovskými obyvateli Palestiny a sousedního středomoří až po 

  Řím

• křesťanství se v prvních stoletích po Kristu rychle rozšiřuje po celé v Římské říši

• křesťané jsou ze strany Římské říše pronásledováni, neboť odmítají římský státní kult a zbožňování osoby 

  císaře

• přes opakovaná pronásledování počet křesťanů roste a získává na vlivu

• roku 313 císař Konstantin I. vydává Milánský toleranční edikt, který umožňuje svobodu vyznání, tím se 

  křesťanství dostává mimo ilegalitu

• počet křesťanů v Římské říši rychle roste roku 380 je Ediktem soluňským ustanoveno státním náboženstvím 

  říše a zákazem pohanských kultů roku 391 se prakticky stává jediným povoleným náboženstvím

• během dalších staletí je křesťanství šířeno za hranice říše do celé Evropy a později do celého světa

 

 

 

Náboženská víra (resp. náboženské vyznání) byla součástí obsahu sčítání v letech 1921-1950 a 991-2011. Ke zjištěným datům je možné formulovat různé hypotézy vysvětlující danou skutečnost. Ať již vyjádření založená na sekularizačních teoriích či již dlouho se objevující úvahy o privatizaci náboženství a morálky, nebo o vlivu konzumní kultury, globalizace. Desetiletí 2001 - 2011 potvrdilo pokračující trend nejen odklonu od etablovaných tradičních církví, ale i zvýšeného zájmu o malé církve a společnosti, nebo pouze deklaraci víry jako takové. Největší na území celé České republiky stále zůstává římskokatolická cirkev, která však také zaznamenává pokles věřících. Mezi roky 2001 a 2011 dosáhl tenhle pokles hodnoty více než 16%. Se snižujícím počtem věřících tak zejména na vesnicích často nastávají situace slučování farností. Vzhledem k tomu, že Česká republika prtří mezi stredoevropské země s nejnižší religiozitou se dá očekávat, že tahle tendence bude v nejbližších letech stoupat, což vede k důsledku, že mnoho církevních staveb bude pro své další fungování nuceno změnit svou původní funkci.

 

                    

 

800     papež Lev III. korunoval Karla Velikého císařm - obnovena říše římská

863     příchod slovansky mluvících věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu z Cařihradu na žádost knížete Rastislava

868     papež Hadrián II. povolil užívání slovanského bohoslužebného jazyka

869     papež Hadrián II. bulou slavnostně potvrdil slovanskou liturgii

873     papež Jan VIII. zrušil povolení celebrovat bohoslužbu slovanským jazykem

880     papež Jan VIII. znovu povolil užívání slovanské liturgie

885     umírá sv. Metoděj, pochován v chrámu P. Marie na Velehradě

885     zákaz slovanské liturgie na Velké Moravě

906     Maďaři zničili velkomoravskou říši

929     zavraždění sv. Václava ve Staré Boleslavi

973     první svatořečení papežem

1030   kníže Břetislav připojil Moravu k Čechám

1054   velké schisma oddělením západní a východní církve – vzniká ortodoxní církev

1059   zavedena volba papeže sborem kardinálů

1060   stržena rotunda sv. Víta a začalo budování románské baziliky sv. Víta

1098   založen řád cisterciáků opatem Robertem z Molesme v Citeaux ve Francii

1118   9 rytířů založilo v Jeruzalémě řád templářů (schválen 1139)

1120   založen premonstrátský řád sv. Norbertem v Prémontré (schválen 1126)

1123   1.lateránský koncil - neplatná manželství duchovních

1130   Přemyslovci natrvalo ovládli Moravu

1139   2.lateránský koncil zavedl závazný celibát pro kleriky

1179   3.lateránský koncil schválil opatření proti sektám

1209   založen františkánský řád Sv. Františkem (potvrzen 1223)

1212   vydána Zlatá bula sicilská = potvrzující dědičný titul královský

1215   4.lateránský koncil nařídil alespoň jednou do roka zpověď

1216   založen dominikánský řád sv. Dominikem

1231   založen klášter minoritů v Brně

1231   papež svěřil inkvizici řádu dominikánů, zaveden trest smrti za kacířství

1238   založen dominikánský klášter v Brně

1240   založen klášter dominikánek v Brně

1248   papež Inocenc IV. povolil slovanskou liturgii

1256   založen řád augustiniánů eremitů

1306   zavraždění Václava III., posledního Přemyslovce, v Olomouci

1309   přeneseno sídlo papeže z Říma do Avignonu (až do 1377)

1311   koncil viennský (1311 – 1312) zrušil řád templářů

1312   založen klášter dominikánek v Brně

1315   v Čechách je zavedena inkvizice

1322   založen ženský cisterciácký klášter Staré Brno královnou Eliškou Rejčkou

1344   povýšeno pražské biskupství na arcibiskupství

1347   založena pražská univerzita s teologickou fakultou Karlem IV.

1350   založen klášter augustiniánských eremitů v Brně

1356   zlatá bula Karla IV.(uznání mezinárodní suverenity a nezávislosti)

1377   přeneseno sídlo papeže z Avignonu zpět do Říma (1309 – 1377)

1378   vznik papežského schizmatu (trvalo až do roku 1417)

1393   umučení sv. Jana Nepomuckého

1414   kostnický koncil ukončil papežské schizma a odsoudil Mistra Jana Husa

1415   v Kostnici upálen Mistr Jan Hus, koncil zakázal přijímání pod obojí

1417   pražská univerzita - přijímání pod obojí nutné pro spasení

1417   ukončení papežského schizma

1419   král Václav IV. umírá, předtím propůjčil kališníkům 3 pražské kostely

1420   oficiálně vyhlášeny čtyři artikuly pražské (základ husitství):

                - svobodné hlásání slova Božího

                - přijímání pod obojí pro všechny

                - konec světského panování kněžstva - návrat k chudobě

                - veřejné trestání těžkých hříchů

1420    král Zikmund vyhlásil první křížovou výpravu

1424    smrt Žižky při tažení na Moravu

1434    bitva u Lipan - katoličtí radikálové poraženi, konec husitských válek

1436    schválena kompaktáta, papež je následně vypověděl

1440    vynalezení knihtisku Gutenbergem

1453    pád Byzance

2004    vláda dává úkol ministru kultury - vypracoval rozbor kladů a záporů výčtové metody i obecné restituční

2006    objevuje se návrh řešit majetkové vyrovnání formou tzv. „renty“, zahajuje se jednání s církvemi

2007    zřízena vládní Komise pro narovnání vztahu mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi

2008    vláda schválila a Poslanecké sněmovně předložila návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi

2012    zákon vešel v platnost