Řád františkánů
• vznik v Itálii ze společenství bratří kolem sv. Františka z Assisi
• ústně potvrzen papežem Innocencem III. roku1209
• žebravý řád = neměl vlastnit žádný majetek, měli žít v apoštolské chudobě, živit se prací a z almužen
• řídí se řeholí sv. Františka: zachovávat svaté evangelium našeho Pána Ježíše Krista životem v poslušnosti,
bez vlastnictví a v čistotě
• řád menších bratří observantů - ordo fratrum minorum (OFM)
• jedna ze tří větví minoritského řádu, která navazuje na původní řád menších bratří, od kterého se v důsledku
sporů o výklad odkazu sv. Františka oddělila jako větev tzv. observantů, u nás nazývaná Františkáni. První
spory vznikaly už za života sv. Františka, jednalo se zejména o dodržování naprosté chudoby. K roku 1368 je
datován počátek tzv. observantské reformy. Roku 1415 byla na koncilu v Kostnici potvrzena reforma
umožňující observantům volit si vlastního provinciálního vikáře. O úplném rozdělení na dva samostatné řády s
vlastními generály rozhodl papež Lev X. roku 1517
• řád nemá specifické zaměření na určitou činnost, většinou se věnuje studiu teologie, osvětě a pomoci ve
špitálech, věznicích a při duchovní správě
• konventy typicky zakládány pouze ve městech
• dělí se na kněze, laické bratry a terciáře
• v čele řádu je generální ministr s poradním sborem generálních definitorů, provincii vede provinční ministr,
hlavou jednotlivých konventů je kvardián
• podstata spirituality: pokoj a dobro, chudoba, radost, prostota, pokora
• oděv: hnědý hábit s nevelkou kapucí, bílé provazové cingulum s třemi uzly symbolizujícími tři řeholní sliby:
chudobu, poslušnost a čistotu.
• počátky františkánů na Moravě jsou spjaty s misijní cestou sv. Jana Kapistrána roku 1451, po jeho kázáních
vznikají kláštery v Brně, Olomouci, Opavě, Jemnici a Znojmě
ZNAK:
MOTTO:
„pax et bonum“
„pokoj a dobro“
